Šli o ni strašné zvěsti, hlavně od lidí kteří tam nikdy nebyli. Pro nás se stal Šantán na dlouhou dobu příjemným útočištěm, kde jsme zkoušeli odpočívali i hráli lidem se kterými jsme se nejen zde seznámili. Zkoušelo se podle potřeby i na jiných místech. Například u mne doma, v městské knihovně a od devadesátých let zase u mne v opraveném sklepě. Ale jdeme dál. Čtyři lidé (Ipser, Janatová,Takáčová, Weissová) se vrhají na studim lidové loutkařské konzervatoře pořádané KKS, v hradeckém divadle Drak, pod vedením Jana Dvořáka. Nová jména v souboru Richtrová, Gábr. Inspirováni a hnáni touhou tvořit uspořádáme v polovině prázdnin pro sebe své přátele a známé =Ukončení a zahájení sezony=. Což je: Dopoledno-odpolední výlet za krásami Českého ráje a pokecání s přáteli. Večer něco umění, popítí a pokecání s přáteli. Toto setkání mělo úspěch, bylo proto v následujících letech několikráte zopakováno. Jinak ve volném čase zkoušíme, hrajeme, někteří členové souboru se žení, vdávají, rodí, odcházejí atd. V polovině roku 1981 zjišťuji, že nás jsou s Danielou Weissovou dva. Rozhodování, máme na čas přestat s divadlem a počkat až se ostatní vrátí z rodění, vojenských služeb atd. Nebo zkusit něco ve dvojici? Učinili jsme velmi správné rozhodnutí. Nabiti energií z právě dokončené lidové konzervatoře jsme si upravili hříčku Františka Langra, Zlá princezna a hodný drak. Loutky, papirovo-textilní stylizované marionety a scénu jsem vytvořil já. 16.10.1981 v mateřské škole 5. v Turnově jsme dílko předvedli. Vymysleli jsme ještě jednu kratší hříčku o dráčkovi a pod společným názvem =DRAČÍ POHÁDKY= jsme to vypustili do světa. Úspěch. Individuální ocenění za inscenaci na 31.Loutkařské Chrudimi 1982. Naši první které jsme se soutěžně zúčastnili. Jezdíme a hrajeme jak nikdy před tím. První zahraniční zájezd do NDR Wismar. Napsali jsme si a zkoušíme =Pletené pohádky=. Premiera 26.3.1983 (v přestudování se hrají dodnes). V dubnu 1983 jedeme s =dračími= sami vlakem na přehlídku do Bulharska, do města VRACA. V následujícím období se Daniela cítí unavená, takže v příští hře nechce hrát. Vrátila se přejmenovaná Eva Janatová nyní Gábrová. Přichází Jana Pozlovská. Píšeme si a zkoušíme hru =VODNÍK=. Zúčastníme se s ní na 33.LCH v roce 1984. Těsně před Chrudimí odjíždíme s =Dračími= na mezinárodní přehlídku VII.NEMZETKOZY BÁBFESZTIVAL BÉKÉSCABA 1984 v Maďarsku. Po návratu studujeme =FREJÍŘE=, kterého jsme s Dádou napsali podle Dekameronu. Vrátila se Věra Takáčová, nyní Roiková, přišla Alena Crhová, v součastnosti Rodrová. Účast s Frejířem na 34.LCH v roce 1985. Hraji v tom já plus pět pěkných děvčat. Ještě před tím, než to sehrajeme na 34.LCH, jedeme v květnu 1985 konečně na západ společně s hradeckým souborem Žížala a litvínovským loutkovým souborem na festival v PORTU v Portugalsku. Cestou tam i zpět hrajeme ve Francii. Abychom nevyšli ze cviku, hrát ve dvou, tak spolu s Dádou píšeme na námět prvorepublikových loutkových her, komedii =JAK KAŠPÁREK...= Na 35.LCH v roce 1986 získávám cenu za loutkoherecký výkon v této komedii. Na podzim odjíždíme na =IV Festival Internacional de Marionetas TOLOSA 1986 ve Španělsku. Hrajeme Pletené, Sto dědečků a Dráčka, rovněž ve Francii a Německu. Někde v této době někdo jistě odešel, ale kdo? Objevuje se Aleš Kroupa, Pepa Jech, Strnadová, Ivan Kunetka. Už nejsou (S)hledání Luďka Richtra, tak mladý soubor BARET z Jičína pořádá ve Vitíněvsi něco podobného pod názvem POSED.